GRIPEN V ČR

České letectvo a čtyři letouny Gripen se zapsaly do historie v květnu 2009, kdy se vůbec poprvé zúčastnily taktické letecké operace nad cizím územím. Jako plnohodnotně integrovaný člen NATO bylo české letectvo snadno způsobilé střežit vzdušný prostor nad Estonskem, Lotyšskem a Litvou.

Gripen nad Baltem
Baltské operace se účastnilo pouhých 75 členů posádky na 4 strojích Gripen, v systému rychlé hotovosti (QRA) se nacházeli 24 hodin denně 7 dní v týdnu po dobu 4 měsíců. Během trvání této akce musely posádky českých vzdušných sil osmkrát zasáhnout proti narušiteli, několikrát proti neznámému letounu v režimu “Alpha Scramble”. Sedm zásahů v mezinárodním vzdušném prostoru bylo vyvoláno přítomností ruského vojenského letounu, jehož radiolokátor se jevil nejasně nebo nedostatečně komunikoval s pozemní kontrolou. Celkově lze tuto misi hodnotit jako velice úspěšnou. 4 stíhací letouny nalétaly 404 hodin při 336 jednotlivých letech. Tento počet uskutečněných letových hodin daleko přesahuje 290 původně plánovaných hodin ve vzduchu, což jen dokazuje vysokou spolehlivost a flexibilitu letounů Gripen.

Úkoly na domovské základně
Hlavním cílem většiny domácích misí a tedy i hlavní povinností Českých vzdušných sil je dohled nad vzdušným prostorem nad ČR. Běžné lety na domácí základně v Čáslavi zahrnují mise stavu rychlé hotovosti (QRA) NATO se dvěma letouny Gripen ve 24 hodinové pohotovosti a cvičné střetné lety, tzv. „Tango Scrambles“. Do dnešního dne mají na svém kontě stroje Gripen úspěšně 10 000 letových hodin a potvrdily tak vše, co od nich české letectvo očekávalo. Jednou z nejvýznamnějších operací bylo střežení vzdušného prostoru při návštěvě amerického prezidenta Baracka Obamy a ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v ČR, kteří se v dubnu 2010 sešli v Praze k podpisu nové strategické dohody o odzbrojování.